Meissner, Alfred (1871-1950), Politiker und Jurist

Meissner Alfred, Jurist und Politiker. * Jungbunzlau (Mladá Boleslav, Böhmen), 10. 4. 1871; † Prag (?), 29. 9. 1950. Stud. Jus an den Univ. Wien und Prag, 1894 Dr. jur., 1901 Advokat in Prag, ab 1898 Mitgl. und Repräsentant der tschech. (dann tschechoslowak.) Sozialdemokratie; 1918–38 Abg. der Nationalversmlg., 1920 und 1929–34 Justizmin., 1934/35 Min. für soziale Fürsorge. M. war Autor oder Mitarbeiter von wichtigen Gesetzen, insbesondere der Verfassung von 1920.

W.: Rukověť živnostenského soudce (Hdb. des Gewerberichters), gem. mit L. Winter, 1901; Úrazové pojištění dělnické dle práva rakouského (Die Arbeiterunfallversicherung nach dem österr. Recht), gem. mit L. Winter, 1904; Jak se volí do obcí v Čechách? (Wie wählt man in die Gemeinden Böhmens?), 1909; Nároky vdov a sirotků po padlých vojínech (Die Ansprüche von Soldatenwitwen und -waisen), 1916; Řád volení do obcí republiky Československé (Die Gemeindewahlordnung der ČSR), 1923; O krajském zřízení (Über die Kreisverfassung), 1927; Kritika daňové reformy (Kritik der Steuerreform), 1927; O budoucí ústavu (Um die künftige Verfassung), 1946.
L.: Právník, 1931; Příruční slovník k dějinám KSČ (Handwörterbuch zur Geschichte der Kommunist. Partei der ČSSR) 1, 1964; M. Navrátil, Almanach československých právníků (Almanach tschechoslowak. Juristen), 1930; Wininger; Jew. Enc.; Jüd. Lex.; Masaryk; Otto 28, Erg.Bd. IV/1; Příruční slovník naučný.
(J. Cvetler)  
PUBLIKATION: ÖBL 1815-1950, Bd. 6 (Lfg. 28, 1974), S. 200f.
<=  S. 1 =>
<=  S. 1 =>